Slunečnicová semínka najdou své uplatnění jak v teplé, tak studené kuchyni. Hodí se na posyp, pečení i na výrobu domácího másla.
Historické kořeny slunečnice sahají do Mexika a Peru, kde se po staletí semínka z nich získaná stala přirozenou složkou stravy Inků. Ve Středomoří se slunečnice objevily v 16. století a postupně se rozšířily i na naše území.
Slunečnicová semínka najdou své uplatnění jak v teplé, tak studené kuchyni. Hodí se na posyp, pečení i na výrobu domácího másla.
Věděli jste, že?
Podle dávných legend si bohové vychutnávali víno ze sezamu když tvořili svět. Sezamová semínka bývají spojována s nesmrtelností a jejich tajemná síla se používala při otevírání pokladů.
Body výhod:
- Zdroj vlákniny a bílkovin
Využití
Nejzdravější je konzumovat dobře usušená semínka za syrova například jako součást salátů, jogurtů či müsli. Velmi dobře chutnají i pražená, kdy se dají dochutit trochou kvalitního oleje a sušených bylinek.
TIPY
Připravte si domácí pesto a piniové oříšky nahraďte slunečnicovými semínky.
Země původu: Bulharsko/Rumunsko
Nutriční informace
100 g | |
---|---|
Energetická hodnota | 2450 kJ / 584 kcal |
Tuky | 51,5 g |
- z toho Nasycené mastné kyseliny | 4,5 g |
Sacharidy | 20 g |
- z toho cukry | 2,6 g |
Vláknina | 8,6 g |
Bílkoviny | 20,8 g |
Sůl | 0, g |
Složení
- 100% loupaná semena slunečnice
Slunečnice roční (Helianthus annuus) je jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovité, původní v Americe. Její květenství je velký úbor, dosahuje v průměru až 30 cm. Stonek slunečnice roční může být až 3 metry vysoký.
Slunečnice pochází z Ameriky. Vedou se spory o tom, kde byly poprvé pěstovány a domestikovány. První známý příklad plně domestikované slunečnice roční byl nalezen v Hayes, Tennessee, a datuje se do let 2300 př. n. l. Inkové používali slunečnice jako vypodobení svého boha slunce. Semena byla dovezena do Evropy v 16. století. Zde se v 18. století (např. v Rusku) velmi rozšířily a jsou pěstovány dodnes.
Slunečnicová semínka se prodávají ke přímé konzumaci nebo se pečou na plotně. Někdy se z nich vyrábí i alternativa k arašídovému máslu. Také se jimi často přikrmují ptáci. Slunečnicový olej se používá při vaření a na výrobu bionafty. Zbytek po získání oleje se používá ke krmení dobytka. Slunečnice také produkují latex a zkoumá se jejich vhodnost pro výrobu hypoalergenní gumy.
Slunečnice (Helianthus L., 1753) je rod vysokých bylin z čeledi hvězdnicovitých. Celý rod obsahuje přibližně 55 až 67 druhů, dva z nich, slunečnice roční a slunečnice topinambur, se pěstují po celém světě. V Česku se můžeme běžně setkat s pěti druhy a s jedním křížencem.
U slunečnice roční existují i odrůdy se smetanovými, oranžovými nebo červenými květy. Mladá rostlina je heliotropní, tzn, že květy se otáčejí za sluncem. Až při dozrávání semen úbor postupně těžkne a sklání se k zemi.
Semena slunečnice jsou v semenících uspořádána do spirál o dvou po sobě jdoucích čísel Fibonacciho posloupnosti.
Zdroj: Wikipedie
Kategorie: | Ořechy |
---|---|
Hmotnost: | 0.1 kg |